Kronika klanu jestřábů - prolog: Já, druidka

8. dubna 2013 v 23:14 | Riveän |  Povídky Rivean
Dávno tomu, co jsem se zařekla, že než se tenhle blog trochu rozjede, nebudu přidávat dílové povídky...
A zas jsem kecala - po včerejším rozhovoru s Itamkou jsem naznala, že moje dlouho chystaná dílovka Kronika klanu Jestřábů, je už prostě moc DLOUHO chystaná. Jinými slovy nastal čas ji vydat.

Ještě jinými slovy - uzřete toto veledílo, radostí se tetelte, pějte písně dokola a hlavně si to užijte, lidé prostí (a komentujte, ať mám z čeho vycházet :)

Název: Kronika klanu Jestřábů, prolog - Já, druidka
Autor: Rivean Volavka
Žánr: fantasy (více méně)
Věnování: mé drahé Itamce, jež mě k vydání konečně dokopala :)






"Podívej se na ně, jak krouží..."
"Jsou krásný."
"To jsou... Jen si přestav, že bys byla jestřáb. Na chvilku. Co bys udělala nejdřív Itamko?"
Nepřemýšlela ani vteřinu: "letěla bych se podívat domů, na náš barák, na bráchu a tak."
"Proč zrovna tam? Viděla bys něco nového, jiného než vidíš takhle, jako člověk?"
"Ne, to asi ne... ale viděla bych všechno svrchu...," znovu se podívala na nebe, po páru jestřábů už tam nebylo ani stopy.
"Přesně tak, viděla bys zezhora jinak," usmála jsem se: "a teď se zkus podívat před sebe, tamhle na ten lesík - a zkus se dívat jinak. Co vidíš?"
"Ehmm," odmlčela se drobná, štíhlá dívenka tak, jak to má ve zvyku - s trochou nedůvěřivosti, překvapení - ve snaze neříct nic hloupého, nic co by mě zklamalo: "ehm... lesík?"
"Ten "lesík", jak říkáš, je Zelený hvozd. Támhle za kopcem je Hvozd bíly, támhle Caerský háj," ukázala jsem na skupinu olší v mělkém údolí, kde se dal tušit pramen potoka.
"Tak ještě jednou, kdybys byla jestřáb, Itamko, jak bys viděla svět? Stejně jako každý obyčejný vidlák, kterého potkáváš?"
Zavrtěla hlavou.
"Přesně tak, viděla bys ho jinak. Ale jak přesně, to nikdo z lidí neví, můžeme si to jen představovat, jen vymýšlet a tušit. Rozhlédni se kolem sebe, představ si, že jsi jestřáb. Představ si to a uvidíš svět tak, jak ho ty sama budeš chtít vidět, jak si ho vymyslíš," zopakovala jsem polopatě.
Itami přikývla.
"Pojď se mnou," vstala jsem ze sedu a následována svou společnicí se vydala starou zasypanou cestou, klikatící se do kopce. Kolem nás se kroutily větve hustého trnkového křoviska, ve vzduchu bylo cítit pučící květy. Zastavily jsme až pod vrškem kopce s několika improvizovanými chýškami z roští a tenkých smrkových prkýnek, kterým "vévodil" domek s kostrou pevných kulatý kmenů a vplétaným vrbovím ve stěnách.
"Co vidíš, co vidí jestřáb, když se podívá na sídlo svého klanu?"
"Pevnost Větrov," v hlase se jí chvěla hrdost: "naši pevnost, domov klanu Trnkových Jestřábů."
"A jak přesně vypadá," usmívala jsem se pro změnu já. Kurvafix jsem to ale dobrej okecávač!
"Úplně na vršku je Hláska s Modrou věží, na ní se tetelí okrové prapory s modrým jestřábem. Hláska je na malé obezděné vyvýšenině, po širokých schodech se dostaneš ke stájím a velkým domům, dole jsou kamenná kasárna, hospoda a několik menších domů. A několik stanů a dílen nalepených na hradbách, hned vedle brány," pokračovala nadšeně.
"Pěkně jsem tě to naučila," poplácala jsem ji žoviálně po rameni.
"Tak už pojď, ještě nejsi zasvěcená, ještě bys vlastně neměla ani hrát. Tohle tě naučím, až budeš patřit k nám."
"Těším se!"
"Nedivím se ti, taky bych se těšila na svoje Zasvěcení...," poznamenala jsem.
"Počkej, ty nejsi zasvěcená?" divila se dívka a hnědozelené oči jí žhnuly nedočkavostí.
"A kdo by mě prosimtě zasvěcoval? Byla jsem jedna z prvních co začali hrát. Zakládala jsem klan - dávno před sepsanými pravidly, ještě než tu byly Káňata, Vrány nebo Psi... Ale občas mám pocit, že mi to chybí - víš, mívám problém dostat se do toho, začít hru pořádně prožívat. Což mi samozřejmě nebrání učit to ostatní," zasmála jsem se, přestože mě to v zásadě opravdu mrzelo.
"Škoda, že nemůže být víc druidů na jeden klan... Tohle by mě bavilo," povzdechla si trošku zklamaně.
"Zas takový terno to není, neboj," znovu jsem do ní šťouchla. "A teď už fakt pojď, ať zas Čtvrtý nemá připomínky o nedodržování pravidel. A dva dny to snad vydržíš, ne?"
"Fakt se těším."
"Těš se, holčičko, těš se..."

Starou, dlouho nepoužívanou cestou z kopce od Větrova kráčely dvě postavy. Druidka klanu Trnkových Jestřábů, Rivean, též známá jako Yaraki, a její malá učednice Itami, tou dobou ještě klanům a celé Hře neznámá.
Stmívalo se, ve vzduchu voněly trnky a zažloutlá tráva, nad hlavami jim kroužil párek jestřábů lesních. Našedlý sníh jakoby mizel před očima, tisíciletým stromům se chvěly koruny ve větru. Vůně trnek se pomalu přelila v zemitý zápach zorané hlíny na blízkém poli. Jak se blížily zpět k vesnici, k civilizaci, veškerý pach lesa přebil závan mokrého asfaltu a spáleného benzínu. Stromy začaly mládnout, cesta se jim ztratila před očima.
Zastavily se až na příjezdové silničce k novým domům, daleko od celého vymyšleného, vysněného světa.
"Zajdem na kafe k nám?" optala jsem se spěšně.
"Nebude to tvojí mamce vadit?" Itami opatrná.
"Jasně že ne, má tě ráda."
"Tak jo," přikývla.
"Aspoň doproberem administrativní detaily. A pak že maj druidi super roli - tohle je fakt voser, věř mi. Už jenom sepsat přísahu, jak strašně slibuješ nic nevyzradit a být čestná, hodná, cudná holčička... Jako by to pak někdo dodržoval."
"Tak tím pádem se nedivím, že jsi neměla Zasvěcení," odmlčela se a oplatila mi šťouchnutí: "tebe by v životě nikdo nedonutil někde podepsat, že budeš hodná, cudná holčička."
"Tak jsem druidka, ne?"








Opakuji prosbu o commenty, ať vím, jak moc se to chytlo. Hawk, děcka :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Kontrolní otázka - který čaj máte raději k vodní dýmce? (prosím, odpovězte, ať můžu konečně všem dokázat, že nejlepší je Karkáde :)

Masala/Saleb
Karkáde/Ibišek
Tuareg
Nějaké Japonsko...třebá...Kukicha
Dumka/Živý-mrtvý (tj. ještě o něco odpornější dumka :)
Něco úplně jiného (a Kofola se nepočítá :)

Komentáře

1 Akai Akai | 8. dubna 2013 v 23:40 | Reagovat

Epické... Akorát by mě zajímalo, kam se poděl ten první prolog, co jsem četla ;)

2 Rivean Rivean | Web | 8. dubna 2013 v 23:56 | Reagovat

Je to první díl, jen sjem si to blbě zapsala, ty gumo :D btw a koukej přidávat nebo... nebo... nebo se vrátím z Prahy a kousnu tě. Do bříška :P

3 Tia Zealot Crystalvoyager Tia Zealot Crystalvoyager | Web | 9. dubna 2013 v 16:22 | Reagovat

Áááá vy ste normálně naživu!! *pominu tu skutečnost, že už okomentovala nějaký článek před 5 minutami Normálně to žive! A já už nád váma skoro zanevřela :D Uplně ste mi chyběli.. Cha, tak vás vítám :D BTW, já jsem informovala že se stěhuju z blogu, ty..ty..ty jsemuplněmimo Rivean! :D A Akai, málem jsem tě už vykopla z mé povídky, jak si u mě dlouho nebyla :D
A poslední věc.. Ne ještě jsou dvě :D -ráda spojím údy (myšlené ocasní zakončení) i přes sociální sítě;))
A uplně poslední - komentuju povídku, že jo - Boží boží boží! :)) Podle mě moc dobrý, už ten začátek mě zaujal, dostalas mě do iracionální představy o létání :-D Vypadá to slibně:)

4 Rivean Rivean | Web | 10. dubna 2013 v 12:49 | Reagovat

Dobá dobrá, uděluji ti výsadní právo mě sprdnout, neb jsem si toho fakt nevšimla :D a děkuji moc, snad to dopadne dobře - jinými slovy doufán že se po prvních třech kapitolách nezaseknu :D

5 Rein Rein | 10. dubna 2013 v 20:38 | Reagovat

..Velmi zajímavý nápad :-)
Moc se mi to líbí, něco podobnýho jsem ještě nečetla, tak se uvidí, jak to půjde dál :-)

6 Pierretta Pierretta | 16. dubna 2013 v 14:18 | Reagovat

Zopakuji přesně to, co jsem řekla slečně autorce už jednou včera z očí do očí :)

Moc se mi to líbí a to hlavně z několika důvodů:

a) hlavními postavami jsou lidé, které znám a proto jim můžu fandit o to víc :)
b)odehrává se na lokacích, které znám, takže se o to víc cítím, že jsem součástí příběhu
a za c) protože jsi v těch několika větách dokázala vystihnout to, co miluju nejvíc - spojit to, co vidíme před očima, a co ukrýváme za nimi. Protože lesík za barákem může být tajemný hvozd, přístřešek z větví nedobytná pevnost. Protože, i když je mi dvacet, nikdy mě neomrzelo si hrát :) a doufám, že nikdy neomrzí. Ani mě ani vás. A taky protože není nad to dát si po vycházce v lese pořádný hrnek kafe :D

Doufám, že pokračování se bude nést ve stejném duchu ;) budu čekat na další kapitolky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama