Nejsou šipky jako šipky

6. dubna 2013 v 15:57 | Riveän |  Témata týdne
Po dlouhém a náročném mozkovém hloubání a dloubání jsem dospěla k závěru, že se k tomuto prvoplánově vyhlížejícímu tématu týdne vyjádřím. Ono totiž nemusí být až tak prvoplánové, pojmeme-li ho správně.
Popravdě dělám to hlavně protože si myslím, že zatímco většině lidí se vybaví a) ona hospodská zábava, jež se nedoporučuje mírně přiopilým jedincům nebo b) popis druhů značení na turistických stezkách a polňačkách, mě se oproti očekávání při slově "šipky/šipka" vybaví něco zcela jiného - jako zarytému věrnému fantazákovi mi v mysli naskočí obraz opeřeného čtyřiceticentimetrového dřívka s měkčenou hlavičkou, využívané primárně ku střelbě z kuše na soupeře. Prostě střelecká šipka do kuše.





Uvědomila jsem si, že krom primárního dělení - na šipky ostré (určené na sportovní střelbu) a na šipky tupé - měkčené (používané na dřevárnách - se špuntem obaleným molitanem a stříbropáskou místo hrotu), nevím o šipkách vlastně vůbec nic.
Ze zcela logické dedukce chápu, že podobně jako u šípů (kterým rozumím podstatně více vzhledem k tomu že od mala střílím z luku) je nutno dělit šipky na krátké a dlouhé dle typu kuše - ale jak dlouhá má být šipka v poměru ke kuši? Zároveň lze také počítat s tím, že se používaly/používají odolné letky kožené, lehčí a "ostřejší" péřové, snopcové z provázků... ale je lepší mít pouze dvě po obvodu, což je dnes klasický dřevárenský způsob, nebo jde jen o úpravu vzniklou snahou o úsporu materiálu? A jaké se vlastně historicky používalo dřevo, upravovaly se nějak kovové hroty, aby se lépe zasekávaly a hůře vytahovaly z rány?
Toť otázka.

Rozhodla jsem se tedy zapátrati v hlubinách strýčka interneta a něco málo o střeleckých šipkách zvědít :) Velice obsáhlý článek nejen o šipkách, ale i o kuších samotných, jejich původu a původu spousty dalších zbraní jsem objevila zde - na níže uvedené stránce, odkud s dovolením cituji

http://www.d20.cz/clanky/kultura/kuse.html

Šipky

V prvé řadě je třeba zdůraznit, že se velmi lišily šipky (ostatně i šípy do luků) určené pro vojsko do bitev a šipky pro sportovní nebo loveckou střelbu. Vojenské šipky byly vždy mnohem těžší, aby se dosáhlo co největší průraznosti - a to i na úkor dostřelu. Z hlediska provedení a zpracování byly také maximálně jednoduché, protože jich bylo potřeba veliké množství. Sportovní nebo lovecké šipky byly naproti tomu lehčí a mnohem pečlivěji opracované. Dalo se totiž předpokládat, že střelec takovou šipku použije mnohokrát, než o ni přijde a navíc v případě sportovní či lovecké střelby záleželo na přesnosti každého výstřelu mnohem více než u hromadných salv celých oddílů kušiníků.
Váha a velikost šipek závisela na velikosti a hlavně tahu kuše. Čím silnější mělo lučiště tah, tím těžší šipku dokázalo vystřelit. Dalo by se dokonce říci, že tím těžší šipku potřebovalo, protože v případě lehčích šipek nebyla využita celá energie lučiště a lehčí šipka tak měla nejen menší průraznost, ale dokonce i dostřel než šipka těžší, pro danou kuši určená! Ve výsledku se ale délka ani váha šipek pro různě velké a silné kuše příliš nelišila. Hodnověrné zprávy o váze a délce mám jen pro šipky určené do ocelových kuší; vojenské vážily 2,5 až 2,75 unce (70 - 78 gramů) a na délku měly 12 palců (30 cm), přičemž průměr jejich dříku byl 1,3 až 1,5 cm. Lovecké šipky byly skoro stejně dlouhé, ale lehčí - vážily 2,25 - 2,5 unce.
Hroty byly velmi různorodé, velmi záhy se diferencovaly podle určení: na obrázku níže jsou v horní řadě hroty vojenských šipek (čísla 1-6, přičemž šipky s jedním ostrým hrotem byly určeny proti pouze lehce obrněným pěšákům, zatímco šipka č. 2 se čtverhranným hrotem byla určena speciálně proti těžce obrněným rytířům, po jejichž pancíři ostrý hrot snadno sklouzl stranou nebo se o něj zničil; šipka č. 6 je zápalná - kolem hrotu má uvázánu koudel namočenou v oleji), v dolní řadě jsou lovecké (8 na vysokou zvěř, 9 a 10 na velké ptáky, 11 a 12 na malé ptactvo).

Druhy šipek do kuší

Zakončení šipek bylo vždy rovné, nebyl tu zapotřebí žádný žlábek pro tětivu jako u šípů do luků. Tětiva kuší byla totiž nesrovnatelně silnější než tětivy do luků, protože musela vydržet mnohem větší tah. Šipka navíc ležela v mělkém žlábku na soše kuše, která jí udávala směr, proto nebylo potřeba ji fixovat na tětivu - naopak pokusy o vytvoření žlábku na koncích šipek prý vedly ke zhoršení přesnosti i dostřelu.
Směrovky na koncích šipek, sloužící ke stabilizaci letu, byly dvě (horizontální) nebo tři. Vojenské šipky měly obvykle jen dvě, vyrobené ze dřeva, kůže, pergamenu nebo rohoviny. Lovecké a sportovní šipky měly vždy tři směrovky, dvě horizontální a nahoře vertikální, vyrobeny byly zpravidla z husího nebo labutího peří.


Použitá literatura
Payne-Gallwey, Ralph: The Book of the Crossbow
Converter.cz pro konverzi jednotek
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Kontrolní otázka - který čaj máte raději k vodní dýmce? (prosím, odpovězte, ať můžu konečně všem dokázat, že nejlepší je Karkáde :)

Masala/Saleb
Karkáde/Ibišek
Tuareg
Nějaké Japonsko...třebá...Kukicha
Dumka/Živý-mrtvý (tj. ještě o něco odpornější dumka :)
Něco úplně jiného (a Kofola se nepočítá :)

Komentáře

1 Izí Izí | E-mail | Web | 6. dubna 2013 v 17:33 | Reagovat

Pěkné :) Zajímavé zamyslela jsem se u toho :)

2 bellblog bellblog | E-mail | Web | 6. dubna 2013 v 17:46 | Reagovat

Ahoj,
zajímá tě Afrika, nebo máš ráda zvířata a chceš se něco o nich dozvědět? Tak se koukni na můj blog, kde je jak Afrika, tak užitečné rady o zvířátkách:
www.bellblog.blog.cz
Díky, a pá. :-)

3 Paska 04 Paska 04 | 6. dubna 2013 v 17:49 | Reagovat

Ahoj, vím, že tyhle reklamy jenom otravují, ale dáš prosím hlas Skipovi? Děkuju moc předem ...  
http://chebsky.denik.cz/zpravy_region/hlasujte-o-nejhezciho-mazlicka-20130328.html?_fid=735i#anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama