Červen 2013

Jedna vyloženě příjemná...

19. června 2013 v 19:25 | Riveän |  Témata týdne
Howgh, dobří lidé!

Pamatujete ještě, jak jsem tu útrpně sténala nad chováním svých zastydlých, pubertálních, netolerantních, omezených spolužáků? I kdyby ne... důležitým faktem zůstává, že jsem se svým kruhem a dalšími cca 120 lidmi vyrazila na povinný výcvikový kurz do jižních Čech.
Abych byla úplně přesná - nedávno jsem se z něj vrátila (a stihla nedostat zkoušku z matiky protože nevím, že 3 krát 3 je devět, ne 6... -třikrát hurá-). A popravdě musím své prvotní hodnocení trochu poupravit. Část mých spolužáků se opravdu chovala jako banda orangutanů v říji - nejdrsnějším počinem pro ně bylo zhulit se a opít (nic proti hulení a pití, ale dle mého názoru by tyto aktivity měly fungovat spíše jako podpora zábavy, ne jako zábava samotná) a pak nadávat ostatním na barvu/střih oblečení - z toho jsem vyrostla tak ve svým patnácti letech a teď už mě to tak nějak nebere...


Oproti výše zmíněnému se ovšem velká část mého kruhu a lidí z jiných oborů osvědčila jako skvělí parťáci, se kterými se dá bez problémů vyrazit 22 kilometrů pěšky do Slavonic (po dokonale prokalené noci podotýkám), podniknout sedmikilometrovou cestu tam a zase zpátky na Landštejn, tam přespat (teda ne že bysme úplně spali), vykládat osud s našimi vedoucími, zapět si "Když se podaří..."
Našla jsem si na místě dokonce i několik podobně postižených jedinců (čti fantazáků) a jednu parádní alwaháckou šíšu...
Jinými slovy strávila jsem kurz nakonec v kocovině - stejně jako moji orangutaní souputníci - avšak odnáším si myslím víc než jen pohlavní choroby a zradu přítele se kterým jsem byla cca 5 let...

A tímto drobným ponaučením se vlastně dostávám k hlavní myšlence tohoto pseudočlánku a též ku spojitosti s tématem týdne - není důležité ožrat se, ale pobavit se - tj pít proto, abych byla otevřenější, nebála se tančit, abych mlela větší kraviny... ne jen tak z plezíru protože už můžu a je to "kůl".
Nikdy mě nenapadlo, že na tom až tak záleží - koneckonců byla jsem zvyklá chovat se jak dělo a pít, abych si pak nemusela tolik vyčítat - náhle ale zjišťuji, že pobytem mezi larpaři a staršími lidmi, osamostatněním, prací a školou se ze mě stává sice opilec - avšak jsem opilá v zásadě jenom tak náhodou, jenom protože to združuje, ne likviduje mozkové buňky.
Nevím co víc dodat - snad jen, že má poslední týdenní kocovina byla sice náhodná, ale zároveň také velmi příjemná, obohacující a sdružující :)

/sepsáno na počest letního kurzu UK na Albeři kdesi v prdeli v jižních čechách

Letní kurz aneb jak se ze mně stalo monstrum...

19. června 2013 v 19:00 | Riveän |  Hudba
Zdárek Děcka,
tak se nám udála strašlivá a nepředstavitelná věc zároveň - jela jsem na povinný školní výcvikový kurz (jakéto nečekané drámo když je povinný) na Albeř (čti kamsi doprdele do Jižních Čech). A je to tady... zajímavé. Moc nevím jak to jinak popsat. Jsou tu lidi, se kterými bezproblémů vyjdu a pak lidi, kteří... a zase nevím jak to popsat. Dlouho dobu jsem budovala pozici člověka který všude zapadne a je všude milován. Pak jsem se konečně dostala mezi fantazáky - lidi, které pro změnu miluju já. A najednou mi ti, před kterými jsem se naučila tak bezchybně přetvařovat jen protože jsou všeobecně "cool" a naučila se je okouzlit a oblbnout za každých okolností, prostě lezou na nervy.



Jak jsem nebyla na B5A...

3. června 2013 v 18:40 | Riveän |  Larp
Nejprve jsem plakala hodně.

Pak už o něco méně... Víte, na "bépku", tedy Bitvě Pěti armád, prý letos pršelo, LH fašos píčovali, skřeti chlastali, nějaká random bitch masírovala mého muže a podle skupiny "Přiznání šermíře" si kdosi posral bruchy. Zase.
Bohužel jsem si těsně po skončení akce - na kterou jsem nemohla, protože mám to všemi studenty milované zkouškové období - uvědomila, že tohle se děje dost na všech akcích. Jinými slovy bepko bylo jistě super a já ho prošvihla, sedíc doma nad virologií a organikou. Třikrát hurá!

Whatever - myslím, že jediné, co mohu o akci, na které jsem chyběla, poznamenat, je jedna lehce diskutabilní novinka - existence pík. Pro ty, jež neví, co je to píka zde mám názorný příklad:


Ano, je to ukrutně dlouhý špičatý klacík, což není zas takové drámo. Pokud jste píkař. Pro štítaře, stojící před pikenýri a bránící je před protivníkovými lukostřelci a pikenýry, se prý bitva změnila v bezduché držení štítu s pocitem, že stejně nemůžete nic udělat krom modlení se aby ti za vámi píchali rychleji než ti před vámi.
Krom štítařů se ovšem všichni zdají spokojení, tím pádem píky zůstávají i pro příští ročníky a mě nezbývá, než se vzdát štítu a vyrazit s kuší/lukem.
Dalším zajímavým bodem budiž letošní drak Šmak, který byl dle fotek a přidružených informací kamarádů obrovský a skvěle tvarovaný/malovaný - horší bylo, že nedržela Šmakova čupr dřevěná konstrukce, takže ji Šestík se Smrťem museli půlden před drakovým objevením poslepovávat. Neberte to jako bezduchý hate, jen technickou poznámku, která se dá do příštího ročníku snadno napraviti :)

Jinými slovy bepko bylo jist super a mrzí mě, že jsem nemohla přijet a nyní nemám právo vypustit zde nějaký antiorgovský flame.
Howgh!