Jedna vyloženě příjemná...

19. června 2013 v 19:25 | Riveän |  Témata týdne
Howgh, dobří lidé!

Pamatujete ještě, jak jsem tu útrpně sténala nad chováním svých zastydlých, pubertálních, netolerantních, omezených spolužáků? I kdyby ne... důležitým faktem zůstává, že jsem se svým kruhem a dalšími cca 120 lidmi vyrazila na povinný výcvikový kurz do jižních Čech.
Abych byla úplně přesná - nedávno jsem se z něj vrátila (a stihla nedostat zkoušku z matiky protože nevím, že 3 krát 3 je devět, ne 6... -třikrát hurá-). A popravdě musím své prvotní hodnocení trochu poupravit. Část mých spolužáků se opravdu chovala jako banda orangutanů v říji - nejdrsnějším počinem pro ně bylo zhulit se a opít (nic proti hulení a pití, ale dle mého názoru by tyto aktivity měly fungovat spíše jako podpora zábavy, ne jako zábava samotná) a pak nadávat ostatním na barvu/střih oblečení - z toho jsem vyrostla tak ve svým patnácti letech a teď už mě to tak nějak nebere...


Oproti výše zmíněnému se ovšem velká část mého kruhu a lidí z jiných oborů osvědčila jako skvělí parťáci, se kterými se dá bez problémů vyrazit 22 kilometrů pěšky do Slavonic (po dokonale prokalené noci podotýkám), podniknout sedmikilometrovou cestu tam a zase zpátky na Landštejn, tam přespat (teda ne že bysme úplně spali), vykládat osud s našimi vedoucími, zapět si "Když se podaří..."
Našla jsem si na místě dokonce i několik podobně postižených jedinců (čti fantazáků) a jednu parádní alwaháckou šíšu...
Jinými slovy strávila jsem kurz nakonec v kocovině - stejně jako moji orangutaní souputníci - avšak odnáším si myslím víc než jen pohlavní choroby a zradu přítele se kterým jsem byla cca 5 let...

A tímto drobným ponaučením se vlastně dostávám k hlavní myšlence tohoto pseudočlánku a též ku spojitosti s tématem týdne - není důležité ožrat se, ale pobavit se - tj pít proto, abych byla otevřenější, nebála se tančit, abych mlela větší kraviny... ne jen tak z plezíru protože už můžu a je to "kůl".
Nikdy mě nenapadlo, že na tom až tak záleží - koneckonců byla jsem zvyklá chovat se jak dělo a pít, abych si pak nemusela tolik vyčítat - náhle ale zjišťuji, že pobytem mezi larpaři a staršími lidmi, osamostatněním, prací a školou se ze mě stává sice opilec - avšak jsem opilá v zásadě jenom tak náhodou, jenom protože to združuje, ne likviduje mozkové buňky.
Nevím co víc dodat - snad jen, že má poslední týdenní kocovina byla sice náhodná, ale zároveň také velmi příjemná, obohacující a sdružující :)

/sepsáno na počest letního kurzu UK na Albeři kdesi v prdeli v jižních čechách
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Kontrolní otázka - který čaj máte raději k vodní dýmce? (prosím, odpovězte, ať můžu konečně všem dokázat, že nejlepší je Karkáde :)

Masala/Saleb
Karkáde/Ibišek
Tuareg
Nějaké Japonsko...třebá...Kukicha
Dumka/Živý-mrtvý (tj. ještě o něco odpornější dumka :)
Něco úplně jiného (a Kofola se nepočítá :)

Komentáře

1 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 19. června 2013 v 21:15 | Reagovat

Je hezké vědět, že lze mít i kocovinu, kterou člověk neodsoudí=)

2 Niculik Niculik | E-mail | Web | 19. června 2013 v 22:07 | Reagovat

Orangutani v říji :D:D:D Tak nějak mi to připomíná moje spolužáky..

A s tím chlastáním s tebou naprosto souhlasím, mně přijde naprosto trapné a dětinské opít se prostě jen proto, že můžu, že je to kůl a že pijou všichni ostatní.

3 tsunka-anime-love tsunka-anime-love | Web | 26. června 2013 v 20:54 | Reagovat

Ahoj, můj nový blog - http://mes-mysteres.blog.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama