Povídky Rivean

Narutardní chvilka

11. září 2013 v 17:08 | Riveän
Tak jsem si zase jednou uvědomila, jak jsem začínala s blogem - zcela šokézní způsobem.

Jako narutard.


Zároveň s tím jsem si také uvědomila, jak moc ráda jsem narutardem byla. Jak jsem byla hrdá na celou komunitu, jak se mi dmula hruď nepokrytou radostí a pýchou, když jsem příšla po delší odmlce na Jihlavský otaku sraz a Yoko mě představila těm malým holkám, "nováčkům", a ony jen s úžasem vydechli "tak to je TA Yaraki"!
Fíha, ty časy mi chybí.

Občas mi je připomene třeba právě má milovaná Yoko - například když mi nedávno dala možnost dělat betareadera její megaepesární kulervoucí slash povídky (za ten slash mě roztrhne vejpůl ale je to tak) jménem "Cesta Prince". Zase jsem na chvilku TA Yaraki.

Jo, byla jsem mladší, o dost unylejší, blonďatější a nevýraznější - malovala jsem se, jen když bylo třeba někoho na "párty" nabalit - pro čiré osobní potěšení, pozvednutí ega. Jinak jsem lítala zběsile po lese, jezdila za Yokoušem do Brodu a pařila Oblivion.
Od té doby se můj život výrazně změnil. Mám vlasy rezavé, jaké jsem vždycky chtěla - což vlastně krásně shrnuje celé mé "nové já" - jako jsem vždycky chtěla.

Pracuju, občas jezdím na koni, studuju a hlavně mám božanského übersexy šermíře.
Ale na některé věci z toho těžkého, starého života přece vzpomínám ráda. Třeba na Deník Volavky - cca 300 stránkovou povídku, jež jsem psala přes dva roky. Klasická fan fiction kterou ovšem v době největšího rozkvětu četlo přes 30 lidí. Což je více než žůžoidní, co bych za to dala teď.


The New Beginning - kapitola druhá

27. srpna 2013 v 23:42 | Riveän
Pro velký ůspěch (jež je zatím...jak to říct, v očekávání?) přidávám druhý díl New Beinning, takové ty okecávací zbytečnosti dodám zítra, eď jdu chrupkat :D


Robb Stark a genetika

27. srpna 2013 v 20:55 | Riveän
Rozhodla jsem se, že ještě nežli vás obšťastním dalším dílem The New Beginning, přidám jedno z opravdu STARÝCH dílek.
Jde o básničku, která vznikla, podobně jako většina současných horrorů, na motivy skutečných událostí - ano, teď se máte začít bát. Je dokonce natolik věrná svým dějem, že ony skutečné události snadno vyzjistíte ze samotné básně, takže je tu nebudu zbytečně vypisovat. Podotkla bych snad jen fakt, že jsem při následující příležitosti málem dostala dutku třídního kata učitele za nepozornost v hodině a psaní nevyžádaných kravin - dík bohu naše třídní čte Hru o trůny :)


Autor: Rivean
Délka: kratší
Fandom: Game of Thrones
Varování: jakožto známý ježíš jsem vše nebezpečné dávno vyhvězdičkovala

Kronika Klanu Jestřábů

23. srpna 2013 v 22:50 | Riveän
"Na obzoru se objeví jezdci a budou jich stovky, možná tisíce. Hřívy jejich koní, rudé jako letní úsvit a stejně tak i lesklé, se...,"
"To přeháníš..."
"Oukej, vynechám ten obzor, to už by mělo jít ne?"
"Bez obzoru se mi to zdá jednoznačně lepší."

Zpoza kopce se se strašlivým řevem vyřítili dva mladí kluci na koních. Na ramenou jim jako špatně navrženým figurínám plandaly prošívané vesty a zelené tabarty s rezavým keltským kancem na prsou. Klasické odění mladičkého fantazáka spoléhajícího, že do svého kostýmu doroste.
O poznání později se za nimi objevilo ještě několik dalších, tentokráte již pěších válečníku s obdobnými znaky na šerpách, štítech a praporech. O co pomalejší byli, o to hlasitější pokřil se jim dařilo vydávat.

"Mí věrní," začala jsem nanovo: "objeví se jezdci a budou jich...," opět jsem se odmlčela při pohledu na přibližující se skupinku Zelených: "možná desítky."
Jeden z krajních běžců nejspíš náhle zakopl a dalších několik ho začalo sbírat. Strašlivý řev nesoucí se k nám na hřeben kopce podstatně ztichl. Trvalo pár minut než mi vůbec došlo, že dnešní tolik slibovaný a tolik očekávaný útok našich současných nepřátel patrně vůbec neproběhne.
"S trochou štěstí sem dorazí ta první dvojice," konstatovala Aka a povzbudivě mě poplácala rameni.


Víte jak se říká, že děti si i tu sebemenší hloupost dokáží zveličit, že dokáží vidět svět fantastický, neobyčejný, výjimečný a úžasný, aniž by je to stálo hodiny a hodiny námahy? Taky se říká, že děti žijí ve vlastních světech a že dokáží být překvapivě přímé - až kruté a bezohledné. Nejzajmavějším faktem ale zůstává, že děti vidí svět tak, jak chtějí a jak si ho sami představí.
Taky jsme byli takoví... jen už jsme nebyli děti.

Kronika Klanu Jestřábů




Druhý díl

Kronika klanu Jestřábů - díl první: Zasvěcení

18. dubna 2013 v 1:27 | Riveän
Čas se nachýlil, panstvo..
A tak tu máme další díl, přesněji řečeno první díl Kroniky klanu jestřábů. Opět prosím o commenty, opět děkuji za návštěvu... a i přes nutkavý pocit, že jsem určitě něco zapomněla, raději pomlčím. Nuže čtěte, děti :D

Název: Kronika klanu Jestřábů, díl první - Zasvěcení
Prolog: ZDE
Autor: Rivean Volavka
Žánr: fantasy (více méně)
Věnování: Akai, z hrdého klanu Uchihů, nejvěrnější z věrných

Kronika klanu jestřábů - prolog: Já, druidka

8. dubna 2013 v 23:14 | Riveän
Dávno tomu, co jsem se zařekla, že než se tenhle blog trochu rozjede, nebudu přidávat dílové povídky...
A zas jsem kecala - po včerejším rozhovoru s Itamkou jsem naznala, že moje dlouho chystaná dílovka Kronika klanu Jestřábů, je už prostě moc DLOUHO chystaná. Jinými slovy nastal čas ji vydat.

Ještě jinými slovy - uzřete toto veledílo, radostí se tetelte, pějte písně dokola a hlavně si to užijte, lidé prostí (a komentujte, ať mám z čeho vycházet :)

Název: Kronika klanu Jestřábů, prolog - Já, druidka
Autor: Rivean Volavka
Žánr: fantasy (více méně)
Věnování: mé drahé Itamce, jež mě k vydání konečně dokopala :)



Duše dívky s deštníkem ©

6. dubna 2013 v 15:11 | Riveän
Pro změnu vám povím něco zcela popravdě - tento název už před dávnými a dávnými časy, kdy Zemi ještě obývali mamuti, žížalomuti, koňomuti a...

*zpět* o čem jsem to mluvila?
Aha...chtěla jsem jsem říct, že název "Duše dívky s deštníkem" vymyslela Aka už před pár měsíci pro zatím neexistující povídku - mezitím já, známá to čórka nápadů, jsem samozřejmě nemohla nechat takový poklad ležet ladem a odhodlala jsem se zciziti jej a napsat povídku sama. O čem? A vážně to chcete vědět, děti?
.
Fandom: Naruto
Obsazení: Konan
Žánr: mnó...psychologické se tomu říká? Nejspíš...
Warning: Schíza...
.
Pro začátek ještě troché mé oblíbené sebestřednosti - jako obrázek přidávám tu svou "pseudogeishu" páč u její "tvorby" mě to tak nějak celé napadlo (a navíc mi přijde, že Konan by takhle vypada, kdyby... už mlčím :)
.


Stařec, který vozil volavky přes řeku

18. září 2012 v 14:16 | Riveän
Dnes vám, děti, povím příběh starý tak jako Studenná Lososí řeka, točící se pod Zaječím skokem.
Ano, uhodli jste - dnes přidávám první ze starých pověstí, svých pseudobájí, kterými si vybíjím... a víte, že ani sama nevím co? Nejspíš mi tyto pohádky dávají možnost utéct kamsi do imaginárního světa. No, souzení těchto dílek raději přenechám Vám, čtenářům.
Na úvod třeba říci, že v tomto konkrétním případě se nejedná o severský příběh, ani o některou z těch opičáren, které se vypráví pod Štítovými horami. Dnes vám povím báji, vyprávěnou po generace v malých vesničkách daleko po proudu Bouřné řeky, v hustých, mlžných, borovicových lesích u jezera Tatsuga.
Abych nezapoměla - jako každá správná báje má i tato vysoce vznešené poslání - v tomto konkrétním případě jde o báji až nechutně poučnou :)

 
 

Reklama